Přírodní rezervace (PR) Stvořidla a k němu přiléhající Přírodní park (PP) Melechov se nachází na okraji Českomoravské vrchoviny asi 6,5 km východně až jihovýchodně od Ledče nad Sázavou. Plochou zabírají Stvořidla zhruba 300 ha především na pravém břehu řeky.

Kde se vzaly balvany

Pověst, která odhaluje vznik kamenitého dna Sázavy ve Stvořidlech vypráví o líném sedlákovi, který žil na stráni u řeky. Políčko bylo neúrodné a on sám se o něj vůbec nestaral. Ovšem jeho děti měly hlad a sedlák se proto rozhodl upsat čertu, který měl za něj deset let na poli pracovat a zúrodnit ho. Čert se dal hned do práce. Obstaral práci za tři statné muže, a proto se na sedlákově poli rodilo nejlépe z celého Posázaví. Deset let uplynulo rychle jako voda v řece a sedlákův čas nastal. Tomu se však ze světa nechtělo, zvlášť, když nemusel pracovat. Radil se proto se ženou, jak čerta přelstít. Ta mu poradila, aby nechal vykropit celý dům svěcenou vodou. Manželku poslechl a když druhého rána čert přišel, strašně se rozhněval, že na sedláka nemůže. Vymyslel si proto na něj pomstu. Chtěl sedlákovo pole, které po deset let tak pracně obdělával zasypat kamením, aby se na něm už nikdy nic neurodilo. Příští noc tedy odletěl do kamenolomu pod Lipnicí, sebral zde celý kamenný kopec a letěl s ním nad sedlákovu chalupu. Bylo však už k ránu a začalo svítat. Jak se Slunce blížilo k obzoru, čerta opouštěla pekelná síla, a tak ze svého pytle postupně odhazoval těžké kameny. K sedlákově poli dorazil čert už s úplně prázdným pytlem. Tak vyzrál sedlák na čerta, a proto je dnes koryto Sázavy kolem Stvořidel poseto tisíci balvany a největší z nich, který čert zahodil jako poslední se nazývá Čertův kámen, pod nímž nalezneme bránu do pekel. Panují ovšem dohady o tom, který to ve skutečnosti je. Zklamaný čert se nakonec vydal na posilněnou do blízké hospůdky, která je dodnes nazývána "U čerta".

Horniny a reliéf

Území PR Stvořidla je zahloubeno mezi žulový masiv Melechova (712 m n. m.) a Žebrákovského kopce (601 m n. m.) . Řeka zde vytváří hluboké údolí tvaru písmene V. Sázava v těchto místech musela v nedávné geologické minulosti překonat výškový rozdíl 350 metrů, aby mohla pokračovat dále k západu do Vltavy. Tento čtvrtohorní proces dal ráz celé okolní krajině.

Proudící voda s plaveným materiálem vymodelovala tzv. obří hrnce a množství vodních prahů s četnými peřejemi, díky nimž je úsek od Smrčné do Vilémovic jeden z nejkrásnějších a nejvyhledávanějších na českých řekách vůbec. Peřeje mají také nezanedbatelný ekologický význam, protože se v nich voda čeří a za nižšího stavu vody okysličuje, což přispívá k samočištění vody.

Fauna a flóra

Lesní porosty zde tvoří po obou stranách vzrostlé smrky promíšené s opadavými stromy jako je buk, habr, lípa, javor, olše i vrba. Ze vzácnějších rostlin můžeme nalézt barvínek menší, kruštík širokolistý, kozlík dvoudomý, plavuň vidlačku, strmobýl lysý, nebo čertkus luční. Ve stráních kolem řeky se vyskytuje i horská a podhorská vegetace, zřejmě splavená ze Žďárských vrchů. Jsou to např. takové rostliny jako růže alpská, devětsil bílý, silenka červená, křivatec žlutý, prvosenka vyšší, řeřišničník Hallerův, dymnivka bobovitá i dutá...

Ze vzácných živočichů byla prokázaná vydra říční a mlok skvrnitý. Spatřit zde můžeme poletovat i ledňáčka říčního.

Turistika

Do Stvořidel se nejlépe dostanete tzv. Posázavským pacifikem, na který nastoupíte ve Světlé nad Sázavou (trať Praha-Havl. Brod-Brno, směr Čerčany). Doporučuji vystoupit o zastávku dříve (stanice Smrčná) a vydat se po levém břehu řeky. Cesta je využívána i cyklisty, ovšem nezpevněný povrch ocení pouze vyznavači trekingových kol.

Pro vodáky je nejpříhodnější doba pro plavbu po jarním tání sněhu a v létě po vydatných srážkách (Zruč nad Sázavou-vodočet:100 cm). Obtížnost tohoto úseku je ohodnocena stupněm WWII-WWIV!!

Stanovat se může jen v kempu Stvořidla, náročnější turisté mohou využít hotel v Koutech.

Miroslav Červený
email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Článek „Přírodní rezervace Stvořidla a Přírodní park Melechov“ byl publikován 28. dubna 2005 na http://www.priroda.cz/ .